Proč pomáháš právě seniorům?
Senioři jsou cílová skupina, která je mému srdci nejblíž. Moje máma se seniory dlouhá léta pracovala, a tak jsem k této skupině přirozeně tíhla a šla v jejích stopách. V rodině jsem jako dítě měla hezký vzor, moje babička se starala o oba své rodiče až do jejich konce – doma, s láskou, důstojně. Bylo to náročné, plné obětí, ale přece to za to stálo. Toto bych si přála pro každého. Většinou máme všichni krásný začátek, když se narodíme – všichni nás obskakují, pusinkují nás, dávají nám dárky, chtějí s námi trávit čas, připadáme jim rozkošní. Proč by i ten náš konec nemohl být podobný? Je stejně přirozený, jako ten začátek, jen je bohužel o něco méně atraktivní.
Co tvá práce obnáší?
Pomáhám osamělým seniorům žít důstojně a bezpečně. Nejčastěji jim pomáhám zprostředkovat terénní službu a sociální dávky, na které mají nárok. Kromě toho jim ale pomáhám taky v komunikaci s úřady, s lékaři, s bankami, nebo třeba s mobilními operátory, či dodavateli energií. Někdy je pro ně složité pochopit dnešní svět. Svět, který pomalu ale jistě přechází na obrazovky počítačů a telefonů a mizí z té fyzické papírové formy. Často taky řešíme různé formy fake news – klienti se na mě obracejí, abych jim pomohla ověřit informace. Moji klienti často nemají rodinu, která by jim mohla být v těchto záležitostech nápomocna, a tak se cítí často dosti osamělí, proto někdy sáhnu i do vod dobrovolnických, a snažím se jim najít parťáka na povídání, procházky, nebo jiné aktivity.
Pracuji také s neformálními pečujícími, a to na poradenském e-mailu a telefonické lince. Téma, které nyní často řeším je skloubení několika oblastí života – práce, péče o děti, péče o rodiče. Všechny tři oblasti jsou stejně důležité, a tak se je snažím navést, jak si mohou alespoň trochu někde ulevit, nechat si pomoci a udržet si i své psychické zdraví.
Dvakrát týdně trávím taky dopoledne na Kontaktním místě v Motole a na Homolce, tam poskytuji nízkoprahové poradenství a může se za mnou zastavit kdokoliv, kdo jde okolo.
Proč je podpora seniorů důležitá?
Seniory vnímám jako osoby, které nám tady toho hodně zanechaly. V minulosti museli absolvovat spoustu těžkého, abychom my nyní mohli žít svobodně. Jsou to lidi, kteří již načerpali životní zkušenosti, v životě udělali spoustu dobrého (ale třeba i zlého) a všechno z toho má dopad na to, jaký svět tu máme dnes. Seniorem se jednou stane většina z nás, není to něco, co bychom mohli obejít, není to něco, čeho bychom se mohli prevencí vyvarovat. Věřím, že to, co nyní dělám já, bude mít zase dopad na generace další a až já jednou budu seniorkou, bude můj život a odchod z něj důstojný, bezpečný a láskyplný. To bych si moc přála pro sebe, i pro všechny ostatní.