V červnu a červenci 2026 se do šetření zapojilo 202 organizací ze všech 14 krajů České republiky – pobytové, terénní i ambulantní služby různých velikostí. Dotazníkové šetření doplnilo také 10 hloubkových rozhovorů s řediteli a vedoucími pracovníky.
Nejde o reprezentativní výzkum celého sektoru. Výsledky zachycují zkušenosti a potřeby organizací, které se do mapování zapojily, a přinášejí důležitý vhled do toho, s čím se sektor péče o seniory dnes potýká. Zároveň se staly jedním z podkladů pro strategické směřování Nadace Krása pomoci na období 2027–2029.
Kapacity, demence a osamělost
Nejpalčivější potřebou, kterou organizace identifikovaly, je dostupnost pobytové péče. Uvedlo ji 70 % respondentů. Na druhém místě je podpora seniorů s demencí (51 %) a na třetím dostupnost terénní péče (47 %). Sociální izolaci a osamělost označilo jako jednu z nejvýznamnějších potřeb 42 % organizací.
Právě osamělost je přitom podle výsledků jedním z nejméně viditelných problémů. Programy zaměřené na prevenci osamělosti a komunitní propojení seniorů navíc podle mapování nejsou dostatečně pokryté veřejným financováním a často závisejí na grantové a filantropické podpoře.
Bez rodin a neformálních pečujících to nejde
Významnou součástí systému jsou také rodiny a neformální pečující. 76 % organizací uvedlo, že s nimi systematicky spolupracuje. Organizace by přitom chtěly rozvíjet především edukaci pečujících, psychologickou podporu a svépomocné skupiny, právní a sociální poradenství nebo odlehčovací péči. Největší překážkou jsou finance a personální kapacity – uvedlo je 67 % organizací.
Lidé, kteří pečují, potřebují podporu také
Mapování ukázalo také vysokou potřebu vzdělávání pracovníků v přímé péči. Nejčastěji organizace zmiňovaly péči o klienty s demencí (55 %), paliativní péči a doprovázení umírajících (52 %) a komunikaci s klientem a rodinou (51 %). Výrazným tématem je také prevence a zvládání syndromu vyhoření, kterou uvedlo 42 % organizací.
Podobně náročná je situace také pro vedení organizací. Mezi hlavní potřeby jejich dalšího rozvoje patří strategické plánování a řízení kvality, finanční řízení a fundraising nebo digitalizace. Napříč odpověďmi se přitom opakovaně objevovala potřeba stabilnějšího a víceletého financování namísto jednoletých grantových cyklů.
Sektor ví, co potřebuje
Výsledky ale nepřinášejí jen obraz problémů. Ukazují také sektor, který hledá nové cesty, sleduje zahraniční zkušenosti a je připraven spolupracovat.
99 z 202 respondentů uvedlo zahraniční inspiraci, kterou by chtěli přenést do českého prostředí. Zmiňovaly se například komunitní a domácnostní modely péče, asistivní technologie a digitalizace, individuální přístup založený na životním příběhu člověka nebo mobilní hospicová a paliativní péče.
A právě ochota sdílet zkušenosti je pro Nadaci důležitým zjištěním.
„Sektor péče o seniory ví, co potřebuje, a chce být slyšen.“
Co z toho vyplývá pro Nadaci Krása pomoci?
Výsledky mapování se staly jedním z podkladů pro strategické plánování Nadace na období 2027–2029. Nadace se chce v tomto období přednostně zaměřit na aktivizaci seniorů a vzdělávání pracovníků v péči o seniory. Zároveň chce přispívat k tomu, aby bylo ve veřejném prostoru více vidět téma osamělosti seniorů.
Nadace zároveň plánuje výsledky sdílet se sektorem a otevřít prostor pro další spolupráci.
Protože změna toho, jak se v Česku stárne, nevzniká od stolu. Potřebujeme naslouchat lidem, kteří jsou každý den přímo u toho.
A právě proto jsme se ptali.
Děkujeme všem 202 organizacím a také všem, kteří se zapojili do hloubkových rozhovorů, za jejich otevřenost, zkušenosti a čas.
