Sluchátko, které vyslechne

Mít tak sluchátko, které by vyslechlo naše trápení, poradilo, pohladilo slovem… To by bylo!
Počkejte, ale ono takové sluchátko existuje!


Pan Pavel a paní Marie. Dva lidé, kteří se nepotkali, ale jejichž příběhy na Sluchátku je spojují.
👨‍🦳 Pan Pavel je sám na izolovaném oddělení Domova pro seniory. Jeho život naplňovalo umění. Maloval, ale teď má ruce zničené dezinfekcí, a tak vyměnil štětce za tužku a píše básně. Připadá si velmi sám, bojí se, že už s nikým nebude moci mluvit, že nikomu nestihne přečíst své básně. Má strach, že zemře, aniž by mohl s někým sdílet své myšlenky. Volá na linku Sluchátko. Mluví unaveně, vzdáleně, má ostych. Terapeutka se jej ptá, co dělá a jakým aktivitám se věnuje. “Píšu básně, chtěla byste je slyšet?” “Jistě.”Pak si povídají o tom, co pro Pavla básně znamenají, co jimi chce vyjádřit, jak jej naplňují. Na konci hovoru má veselejší hlas. Říká, že má zase chuť se do něčeho pustit. “Tak já, až zase něco napíšu, tak vám zavolám. Je to milé vědět, že se o vás někdo zajímá.”


👩‍🦳 Paní Marie je po mozkové mrtvici a špatně mluví. Ráda maluje. Dnes, když zůstala v domově sama, si nemá s kým povídat a ukazovat své obrazy a už ji to malování vlastně ani tolik nebaví. Společně s ošetřovatelkou volají na linku Sluchátko. Rychle se hovor přesune na poslední obraz, který paní malovala. “Popíšete mi jej?”“Je tam velký sluníčko…”“Máte ráda sluníčko?”“Jo, to já vždycky, když svítí sluníčko, mám lepší den.”Zbytek hovoru mapují pozitivní zdroje klientky a hledají jak mít “svoje sluníčko” každý den. Z hlasu paní Marie je cítit, že se usmívá. ”Už je mi zase líp.”
Domlouvají se spolu, že si zase zavolají – příští týden.


Terapeutická linka Sluchátko z.ú. pomáhá příběhům k veselému konci. Pomozme teď my Sluchátku.
🙏 https://www.znesnaze21.cz/sbirka/psychoterapie-pro-seniory-po-telefonu-krasapomoci 🙏