Irena se narodila v Davli. Tatínek, legionář, zemřel v pouhých 41 letech na tuberkulózu. Byl rok 1945 a její maminka zůstala sama se čtyřmi dětmi. Z Davle se proto rodina přestěhovala do pohraničí, kde měli známé. Po válce tam ale bylo pusto a hlad. A tak se Irena přestěhovala za prací do Prahy. Právě tam brzy našla i životní lásku. Její muž prý nebyl krasavec, ale byl hodný, chytrý, zdvořilý a měl prostě nádhernou povahu.
Děti jim ale dopřány nebyly, a tak, i když s manželem měla podle svých slov “život jako med”, zůstala po jeho smrti ve svém příběhu úplně sama. A i když jí zůstal byt, nemohla v něm v pokročilejším věku sama být, potřebovala někam, kde snadno sežene pomoc. A v té chvíli se spojila s Krásou pomoci a tu pomocnou ruku našla tady. Našla i dobrovolnici, se kterou si pravidelně povídala u kávy a dobrého koláče.
