Světový den proti násilí na seniorech

15. června je Světový den proti násilí na seniorech. Všímejme si lidí okolo sebe a nebuďme lhostejní.

„Slzy tvý mámy šedivý stékají na polštář. Kdo tě zná, se vůbec nediví, že stárne její tvář.“ Refrénem této známe písně, by mohl začít příběh paní Vlasty a mnoha dalších žen seniorek. Přinášíme ilustrativní příběh, který poukazuje na formu násilí na seniorkách, matkách. Forma násilí o to závažnější a více tabuizovaná, neboť se jedná o týrání ze strany nejbližších. Od vlastních dětí. Těch, od kterých na stáří čekáme pomoc a nikoliv napřaženou dlaň, která umí jen brát. Nejen, že se žena seniorka hůře brání násilí pro svou křehkost. Ale jít proti svému dítěti, které s láskou porodila a vychovala, je nepřekonatelnou propastí. Ocitá se tak v bludném kruhu zoufalství. V zajetí mezi láskou a strachem.

Paní Vlasta je 87-letá dáma žijící na jednom z pražských sídlišť. Má dva syny. Jeden ze synů žije na Slovensku a pouze si občas telefonují. Ze Slovenska pocházel i její manžel. Po manželovi, kolem kterého se točil celý její život, ji po jeho úmrtí zůstal byt. Paní Vlasta je již deset let vdova a bydlí sama.

Před několika lety začalo nejhorší období jejího života. Vše začalo tím, že byl její druhý syn umístěn na psychiatrickou léčebnu pro závislost na gamblingu. Ocitl se ve finanční nouzi a paní Vlasta ho nechala s veškerou mateřskou samozřejmostí bydlet u sebe. Začal jí brát peníze a psychicky týrat. Jejich hádky přerůstaly a nekončily jen u slovních potyček. Sebral jí všechny celoživotní úspory. To časem přestalo stačit. Poté začal brát i její jediný příjem, důchod. Někdy neměla ani na jídlo. Zneužívání matky však šlo mnohem dál. Jednoho dne syn přinesl papír s tím, že je potřeba byt pojistit, a aby to jako vlastník podepsala, což udělala stále ještě s důvěrou ve svého syna. Tento list papíru ovšem obsahoval přepsání bytu na něho.
Příběh pokračoval v přetahování se o peníze, které končilo tím, že ji několikrát fyzicky napadl. Ona neměla sílu ho vyhodit, ani nevěděla, jak to udělat. Zároveň už cítila, že nemůže dál. Přestala se stydět a vše svěřila své sousedce. Při další ze šarvátek zavolaly na syna policii. Ten byl vyveden, vyšetřován a obdržel zákaz vstupu.
Paní Vlasta na něj podala trestní oznámení pro podvodné odcizení bytu. Nyní čeká na zahájení soudního řízení. Doba čekání je dlouhá. Paní Vlasta se postupně uzavírá ve svém bytě. Odmítá chodit ven. K tomu se přidala nedobrá zkušenost s pečovatelkou a paní Vlasta ztrácí důvěru v lidi a začíná z nich mít strach.
Takových případů je mnohem víc, ale zdaleka ne vždy se o nich dozvíme. Stud a láska k dítěti velmi často převáží i nad dlouhodobým týráním. I když se sociální pracovník o situaci dozví, má omezené možnosti, co může dělat. Vše záleží na vůli klientky. Může jen být oporou, snažit se navázat vztah založený na důvěře a motivovat klientku, aby byla silná a situaci řešila.
Je proto důležité všímat si lidí kolem sebe, a pokud máte podezření, nezavírat před tím oči, ale snažit se pomoci. Vězte, že pro matku je těžké udělat první krok a říct si o pomoc.

Zároveň je důležité si uvědomit, že násilí má mnoho různých forem. Pokud někdo ignoruje vaše rozhodnutí, nenechá vás samostatně se rozhodnout o tom, jak spravovat finance, kde a jak bydlet apod, i to je zneužívání. Starší lidé toto zažívají častěji, než si myslíte.